Probiotika jsou živé mikroorganismy, které můžeme přijímat prostřednictvím fermentovaných potravin nebo výživových doplňků.
Význam probiotik jako první popsal držitel Nobelovy ceny Élie Metchnikoff ve své knize Prodloužení života: Optimistické studie v roce 1907. V knize popisoval potencionálně „život prodlužující“ vlastnosti mléčných probiotických bakterií, přičemž vycházel z teorie, že kyselina mléčná má schopnost prodlužovat život.
I dnes můžeme vidět, že stále více studií poukazuje na to, že rovnováha nebo nerovnováha bakterií v našem trávicím systému je úzce spojena s naším celkovým zdravím.
Právě probiotika podporují zdraví střevní rovnováhy a váže se k nim mnoho zdravotních benefitů. Existuje mnoho studií, které popisují jejich pozitivní vliv na infekce gastrointestinálního traktu, zlepšení metabolismu laktózy, snižování obsahu cholesterolu
a stimulaci imunitního systému.
Klíčové zdravotní benefity probiotik, které jsou podloženy studiemi
- Probiotika pomáhají vyrovnávat příznivé bakterie v našem trávicím systému
Probiotika pro nás představují zdroj „dobrých“ bakterií a pokud se užívají v dostatečném množství a pravidelně, mohou pomoct obnovit střevní rovnováhu. Naopak střevní nerovnováha znamená, že máme mnoho „špatných“ bakterií, které mohou vznikat v důsledku nemoci, léků (např. antibiotika), nezdravé stravy, nebo působením jiných negativních faktorů. Důsledkem jejich působení mohou vznikat různé trávicí obtíže, alergie, psychické problémy nebo jiná onemocnění.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15481739/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22424233/
- Mohou snižovat riziko vzniku průjmu
Probiotika mají svoji účinnost i při zmírňování příznaků průjmu a mohou sloužit i jako jeho prevence. V jedné studii vědci zjistili, že probiotika snižují riziko vzniku průjmu až o 42 %.
Ve 35 studiích bylo zjištěno, že určité probiotické kmeny (Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus casei a kvasinky Saccharomyces boulardii ) mohou zkrátit trvání průjmu v průměru o 25 hodin. Stejně tak mohou snížit riziko cestovatelského průjmu o 8 %, průjem z jiných příčin o 57 % u dětí a 26 % u dospělých.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16728323/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22071814/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21069673/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22570464/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26695080/
- Mají příznivý vliv na duševní zdraví
Víceré studie potvrzují, že probiotika mohou pomáhat při některých poruchách duševního zdraví. Až v 15 studiích bylo potvrzeno, že užívání probiotických kmenů (Bifidobacterium a Lactobacillus) po dobu 1–2 měsíců mělo pozitivní vliv na úzkost, depresi, autismus apod. Potvrzuje to i 6týdenní studie, která sledovala 70 laboratorních zaměstnanců, kteří pocítili po užívání probiotik pozitivní vliv na celkové zdraví, stres či depresi.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26706022/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27413138/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25862297/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25879690/
- Pomáhají udržovat zdravé srdce
Probiotika mohou chránit naše srdce snížením hladin „špatného“ LDL cholesterolu a snížením krevního tlaku.
Potvrzují to i studie, které zaznamenaly, že při konzumaci probiotického jogurtu během 2–8 týdnů se u lidí projevilo snížení celkového cholesterolu o 4 % a LDL cholesterolu o 5 %.
Další přehled 9 studií poukázal na to, že probiotické doplňky mohou snižovat do jisté míry krevní tlak.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25047574/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12209372/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11114681/
- Mohou pomáhat při některých alergiích a kožních problémech
Některé probiotické kmeny mohou působit jako prevence vůči alergickým reakcím, případně zmírňovat určité alergické symptomy. Víceré klinické studie potvrdily, že probiotika mohou zlepšovat příznaky atopického ekzému, alergické rinitidy i některých potravinových alergií, jako je například alergie na mléčnou bílkovinu.
Zajímavostí je studie, která zkoumala děti žen, které během těhotenství užívaly probiotika. Zjistilo se, že riziko vzniku ekzému u těchto dětí bylo až o 83 % nižší.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16491665/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33806092/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25398162/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23083673/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18270836/
- Pomáhají při některých onemocněních střev
Probiotika mají pozitivní vliv na střevní mikroflóru, zabraňují vzniku dysbiózy a pomnožení patogenních mikroorganismů, jsou prevencí vzniku infekcí trávicího traktu, regulují motilitu střev a všeobecně mají tedy výrazný vliv na zdraví organismu.
U některých probiotických kmenů (Bifidobacterium a Lactobacillus) bylo prokázáno,
že pomáhají i při konkrétních zánětlivých onemocněních střev, jako je ulcerózní kolitida
či syndrom dráždivého střeva.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10462737/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28861741/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19091823/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25793197/
- Pomáhají při posilování imunitního systému a chrání před infekcemi
Víceré studie potvrdily, že probiotika mají příznivý vliv na náš imunitní systém a mohou podporovat tvorbu přirozených protilátek v těle. Stejně tak se u některých probiotických kmenů zjistilo, že mají příznivý vliv na různé druhy infekcí, jako například:
- Studie, která zkoumala 570 dětí dospěla k závěru, že užívání Lactobacilla GG snížilo závažnost respiračních onemocnění o 17 %.
- Z další studie vyplývá, že probiotický kmen Lactobacillus crispatus může snižovat riziko infekcí močových cest (UTI) u žen o 50 %.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12801956/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11387176/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21498386/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28861741/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16491665/
Zdroj: https://www.healthline.com/nutrition/8-health-benefits-of-probiotics#TOC_TITLE_HDR_1