Tvorba mikrobiomu začíná už při narození dítěte. Během následujících tří let se mikrobiom dynamicky rozvíjí, expanduje a dozrává do stavu „dospělosti“. Tento proces je velmi důležitý pro správný vývoj nervového systému a mozku, proto musí být provedeno vše pro jeho správný vývoj.

Význam střevního mikrobiomu popsal již na počátku 20. století nositel Nobelovy ceny Élie Metchnikoff. Tvrdil, že mnohá onemocnění souvisí s aktivitou střevní mikroflóry. Současně předpokládal, že pití fermentovaného mléka obsahujícího kyselé mléčné bakterie může bránit rozvoji patogenů a podporovat celkové zdraví lidského těla.

V současnosti je důležitost zdravého střevního mikrobiomu velmi dobře známa. Mikroorganismy, které obývají trávicí trakt člověka, se podílejí na vývoji a fungování mnoha základních fyziologických procesů (trávení, imunita, udržování homeostázy). Mohou také hrát důležitou roli v řadě onemocnění, od zánětů až po obezitu.

V poslední době se objevily studie prokazující zásadní vliv střevní mikroflóry na vývoj a funkci centrálního nervového systému. Mikroorganismy jej ovlivňují metabolickými, neuroendokrinními a imunitními cestami. Právě tyto studie také podrobněji popisují obousměrnou komunikaci mezi mozkem a střevní mikrobiotou, takzvanou osou střevo-mozek.

Z uvedených faktů vyplývá, že střevní mikrobiom hraje podstatnou roli ve VÝVOJI organismu, ale také při udržování a podpoře zdraví. O střevní mikrobiom se však musí starat každý, ať už správnou stravou, fyzickou aktivitou, ale také pomocí PROBIOTIK.

Jak se mikrobiom vyvíjí?

Až donedávna byl obecně akceptován předpoklad, že plody v děloze jsou sterilní a mikrobiální kolonizace organismu začíná až během porodu. Nyní se však objevují důkazy o přítomnosti mikroorganismů v placentě a dalších tkáních, které obklopují plod v děloze (například v pupečníkové krvi). Počty přítomných mikroorganismů jsou však velmi nízké a faktem zůstává, že kolonizace střev probíhá hlavně po narození dítěte.

Jak již bylo zmíněno, mikroorganismy začínají osidlovat tělo během porodu, tj. před prvním nádechem dítěte. Počáteční složení mikroflóry je ovlivněno mnoha vnějšími faktory, zejména mikroflórou matky, způsobem porodu, kontaktem s fekálním materiálem, kůží, lékaři, porodními sestrami/asistenty a místností, ve které se dítě narodí.

„Přenos komenzálních bakterií z matky na dítě ovlivňuje vývoj jeho imunitního systému.“

Způsob porodu je významným faktorem z hlediska počátečního složení mikrobiomu a dalšího vývoje dítěte. Děti narozené císařským řezem v prvním okamžiku přicházejí do styku s mikroflórou okolního prostředí. Děti narozené císařským řezem jsou náchylnější k onemocněním, jako je astma, alergie a obezita. Při vaginálním porodu jsou děti prvotně vystaveny vaginální mikroflóře matky.

Po narození, tedy během prvních dnů života novorozence, se mikroflóra začíná dynamicky rozvíjet. Tímto způsobem se mikrobiom vyvíjí asi první tři roky života a pak dosáhne „zralosti“, stavu podobného dospělým lidem. Vývoj mikrobiomu je neustále ovlivňován různými vnějšími faktory, z nichž jedním z nejdůležitějších je právě způsob krmení.

Studie ukazují, že kojení mateřským mlékem má příznivý vliv na neuropsychologický vývoj dítěte. Mateřské mléko je zdrojem všech nutrientů, které dítě potřebuje pro zdravý vývoj. Zároveň je zdrojem dobrých bakterií, které jsou přenášeny na dítě jak z kůže, tak z mléčné žlázy matky.

Kojené děti mají zpravidla jednotnější populaci střevních mikrobů, kterým dominují rody Bifidobacterium a Lactobacillus. Bakterie z rodu Bifidobacterium jsou primárně kolonizátory střev novorozenců, přičemž mají pozitivní vliv na rozvoj imunity, omezují vznik zánětů, zlepšují propustnost střev a tvorbu acetátu.

Jaká je role probiotik a jak ovlivňují mikrobiom?

Probiotika jsou nepatogenní živé mikroorganismy, které při požití v dostatečném množství vykazují pozitivní vliv na zdraví hostitele. Probiotika musí být lidského původu, odolná vůči žaludeční kyselině a žluči, schopná přilnout ke střevní sliznici a schopná kolonizovat střevo (i když jen na krátkou dobu).

Probiotika mají pozitivní vliv na hostitele prostřednictvím několika mechanismů. Především mají zásadní vliv na trávení, metabolismus a udržování rovnováhy ve střevech.

Antimikrobiální účinek je zprostředkován jejich schopností upravovat střevní mikroflóru, produkovat antibakteriální látky, soutěžit s patogeny o živiny a místo na střevní sliznici. Spolu s tím je také spojen jejich antitoxinový účinek a schopnost odvrátit některé důsledky infekcí na střevním epitelu.

Probiotika jsou také schopna modulovat imunitní systém, regulovat alergickou odpověď imunitních buněk a tvorbu rakovinných buněk.

V zásadě se účinky probiotik nemusí týkat pouze trávicího traktu. Mohou mít také pozitivní vliv na urogenitální sliznici, respirační nebo ústní sliznici a dokonce i na kůži.

Všeobecně se předpokládá, že probiotika mohou hrát důležitou roli v boji proti různým onemocněním. Konkrétně jsou spojována s nealkoholickými onemocněními jater, alergickými reakcemi, astmatem, atopickými onemocněními, zánětlivými onemocněními střev, antibiotickým průjmem. Předpokládá se také, že zlepšují průběh příznaků celiakie, intolerance laktózy, metabolického syndromu a cukrovky.

V posledních letech se výzkum rozšířil i v oblasti psychobiotik, tedy probiotických mikroorganismů, které mají pozitivní vliv na psychiku lidí.

Jak je to v případě probiotik a dětí?

V současné době existuje velké množství pokynů a studií, které hovoří o tom, jak používat probiotika v případě různých onemocnění, ale také v běžně zdravé populaci. Bohužel existuje jen omezené množství výzkumů, které se zaměřují na specifické skupiny obyvatelstva, jako jsou novorozenci a děti.

Novorozenci a děti patří mezi nejzranitelnější skupiny. Z tohoto důvodu by podávání probiotik těmto skupinám mělo být mnohem přísněji kontrolováno. Zároveň by se jejich podávání v klinické praxi mělo řídit přesnými pravidly založenými na dostupných relevantních důkazech.

Evropská pediatrická asociace a Unie evropských pediatrických společností a sdružení provedly průzkum vědeckých studií s cílem shrnout pokyny a doporučení týkající se používání probiotik v pediatrické zdravotní a klinické praxi.

Na základě současných pokynů a vysoce kvalitních důkazů vydaly pokyny pro používání probiotik v pediatrické praxi, tj. u dětí.

Použití přesně definovaných kmenů se doporučuje pro použití u dětí v následujících případech:

a) Při infekcích horních cest dýchacích u dětí navštěvujících centra denní péče (jesle, mateřské školy, školy).
b) Při nozokomiálním průjmu (tzv. nemocničním průjmu).
c) Při antibiotickém průjmu.
d) Při akutní gastroenteritidě.
e) Při infantilní kolice u kojených dětí.

Je třeba poznamenat, že užívání probiotik je pro zdravé děti obecně považováno za bezpečné. Zvláštní opatrnosti je třeba při užívání probiotik u předčasně narozených dětí, imunokompromitovaných pacientů, kriticky nemocných pacientů, pacientů s centrálním žilním katétrem, srdečním valvulárním onemocněním a syndromem krátkého střeva.

Je třeba věnovat pozornost kvalitě použitého probiotického přípravku a také zastoupení jednotlivých probiotických kmenů. V tomto případě by pediatr měl vždy posoudit vhodnost konkrétního doplňku stravy. Denní doporučená dávka, v závislosti na použitých kmenech a složení konkrétního výživového doplňku, by se měla pohybovat od 5 do 10 miliard probiotik.

Stručně řečeno, střevní mikrobiom hraje důležitou roli ve správném vývoji imunity a trávení. Probiotika jsou bezpečná pro zdravé děti, zvláště když jsou užívány produkty se správnými probiotiky a ve vhodných dávkách. Pokud chce rodič dát svému dítěti probiotika, je nutné se poradit s pediatrem, který zhodnotí dostupné možnosti a vhodnost použití pro dítě.

Zdroje:
MICHAIL, Sonia, et al. Klinická účinnost probiotik: přehled důkazů se zaměřením na děti. Journal of Pediatric gastroenterology and nutrition, 2006, 43.4: 550-557.
HOJSAK, Iva a kol. Pokyny pro pediatrické použití probiotik uvádí, že přínosy jsou omezeny na několik podmínek a vyzývá k opatrnosti u konkrétních zranitelných skupin. 2018.
KLIGLER, Benjamin; HANAWAY, Patrick; COHRSSEN, Andreas. Probiotika u dětí. Pediatrické kliniky Severní Ameriky, 2007, 54.6: 949-967.
LENFESTEY, Mary W.; NEU, Josef. Probiotika u novorozenců a dětí. Pediatrické kliniky, 2017, 64.6: 1271-1289.
CERDÓ, Tomás, et al. Probiotika, prebiotika a vývoj mozku. Živiny, 2017, 9.11: 1247.